XVII. VALNÝ SNĚM OLOMOUC 2024
PÁTEK: Provází nás lehká nervozita co nás čeká. Já to beru jako dobrodružství bez možnosti negativních následků, Véra je v křeči. Přece jen, byl to můj nápad se přihlásit, protože se tam nikomu ze Střediska nechtělo. Již pár dní nás také provází obavy různého druhu např. z dress codu, protože vidina necelých 14 hodin v kroji je děsivá. Nicméně vyrážíme, cestu tam strávíme probíráním plánů a novým nastavováním priorit, jako například více se věnovat rozvoji rádců a jejich metodice. Přijíždíme do Olomouce. Je brzo, ale nechceme jít 5km pěšky přes město, nebo spíš já nechci, a aspoň díky tomu vidíme delegáta z Rožmitálu a jiné skautky. V tu dobu nám to přišlo ještě jako nezvyklá věc. Dojíždíme k Floře ve třičtvrtě na čtyři a myslíme si, že registraci od pěti otevřou klidně hodinu a čtvrt předem. Utíkáme dál za skautkami a když se dostaneme na řadu, je mi divné, že pokud tu má být přes 500lidí že se všechna ta jména vešla na 3 A4 papíry. Bylo mi to divné do doby, než Véra zapisovateli sdělila, že nejsme servis tým a že jsme tu asi moc brzo. Fail a proto jsme doslova utíkaly z Flóry s myšlenkou, že už nás tam nikdo nikdy neuvidí.
OHLÉDNUTÍ SE ZA ŠKOLNÍM ROKEM 2018/2019
Cesta časem. To bylo téma, které nás provázelo tímto rokem. Na 16ti výpravách a nespočtu schůzkách jsme rozvíjeli svou znalost historie a to od dob pohanství až k padesátým letům 20. století. Pojďme si tedy připomenout mnoho krásných okamžiků.
Rok jsme začali Brdskou výzvou, kde jsme i přes veškerou snahu všichni prohráli, jelikož její téma byla Mobilizace před 80 lety. V podobném historickém období jsme se nesli i následující výpravu na Památník vojna. Pak ale nadešel říjen a my se vypravili téměř 2500 let do minulosti. Starověké Řecko bylo první místo, kam nás náš stroj času přenesl a také to bylo první místo, kde jsme potkali našeho průvodce, tedy Čas. Zde se také zrodily družiny Fénixů a Gryfů a zde přešli ke skautům jejich podrádci. Gerry a Mrož. Ač netradičně, letos jsme jeli na výpravu s Vlčaty již v říjnu. Ta se nesla v duchu zakládání republiky, což se nám i díky skautské poště povedlo, dokonce jsme při rozdávání trikolor způsobili i zpoždění vlaku, ale za ty desítky rozdaných trikolor to stálo. Troše pohanských tradic jsme se věnovali na příměstské výpravě hnedka po Chomutově. Střediskový sraz se odehrál v přítomném čase a tak jsme se mohli uvolnit od plnění úkolů a hlavně se více mezi oddíly sblížit, což se nám hodilo na začátku prosince, kdy do kluboven zavítal Mikuláš se svými přáteli, Andělem a dvěma Čerty. Tím ale prosincové radovánky nekončili a s blížícími se vánoci jsme i my uspořádali vánoční přespání, kde jsme byli velice kreativní, ať už zdobením skleniček, či výrobou vánočních dobrot. Vánoce ale nebyla poslední akce tohoto roku, protože jsme uspořádali klubovnové Deskohraní. To nám tedy skončila první část roku, ale ta lepší a hlavě teplejší nás terve čekala.
Ani tedy v novém roce jsme nezaháleli a rovnou se v lednu vypravili na Prahou plnou strašidel, což si naše světlušky a vlčata moc užili, však skauti s námi nebyli, takže hnedka den poté jsme udělali akcičku s procházkou pro ně. Na zmrzlí únor jsme se vydali do tábora, kde jsme se samozřejmě museli setkat s Husity i samotným Husem. Do zmrzlého února samozřejmě zapadla i lehká sáňkovačka, ale to už nás čekala skotská schůzka, kde jsme se podívali na zoubek nemálo skotským sladkostem. Březen se nesl ve znamení poznání místních končin, Třemošná tedy byla jasnou volbou i s návštěvou Fabiána. Skautům to ale nestačilo, takže si dali ještě přespání s pizzou. Pomalu se blížilo jaro stejně jako duben, kdy jsme byli zas v Praze. Karel VI. i velice kontaktní oddíl se nesl v jeho hlavním znění. Velikonoce taktéž vyšli na duben a tak naše zaječí banda vyrazila hledat vajíčka. Co vám budu povídat, my jsme ti kdo natočili to nejlepší video na sv. Jiří. Květnová výprava Byla v Aztéckém Kolíně i s našimi oddílovými “pečenými kuřaty”, což nás jako vždy obohatilo a ozvláštnilo to růžové stěny místní klubovny. Jarní deskovky samozřejmě nesměli chybět a hnedka po nich skautské závody s úžasným umístěním. Červnové kytičky proti rakovině jsme poctivě rozdali a mohli jsme se tedy vypravit do zahraničí a to konkrétně do Holandska, kde jsme sice neviděli ani jeden živý tulipán, ale přesto to byla skvělá první mezinárodní akce. Zvlášť DJ René, který volil hudbu. Poslední výprava byla o pomoci partizánům v Horní Bříze a hlavně klidu, který jsme už všichni potřebovali před prázdninami. Už jen poslední akce a to Hurá na prázdniny společně s Adrou, odkud si všichni odnášíme svého plyšáčka.
Tábor byl jak jinak než úžasný, ale co vám o něm budu povídat, bylo tam spousta zábavy, smíchu a přátelství, ostatně jako vždy. Mrkněte k nám na FB, je tam každý jeden den zaznamenaný.
Káča Becková